Co znamená pojem „digitální kvalita“?
Pojem „digitální kvalita“ je diskutabilní. U digitálního vysílání si může provozovatel vybrat, jaký stupeň komprese pro obraz a zvuk svého programu zvolí. Čím nižší míra komprese, tím lepší kvalita obrazu a zvuku, ale program si vyžádá větší datový tok. Protože za každý vysílaný bit platí televizní stanice distribuční společnosti, je nastavení míry komprese vždy kompromisem mezi finančními náklady a kvalitou programu.
Čím je způsobeno tzv. „kostičkování“?
Problém rozpadu částí nebo celého obrazu do čtverečků je obecně způsoben zvýšenou chybovostí přijímaného signálu a může mít celou řadu příčin:
- kolísající kvalita přijímaného signálu
- rušení jiným uživatelem kmitočtového spektra, např. analogový televizní program z jiného vysílače na stejném kanále
- intermodulační produkty, které může produkovat samotný anténní zesilovač
- nevhodný anténní systém (který ale pro příjem analogové televize dostačoval) nevhodné umístěnní anténního systému
- vlastní rozvody signálů
- vlastnosti samotných set-top boxů, u kterých jsou rozdíly v jednotlivých značkách i v jednotlivých kusech stejného typu
Rušení analogového a digitálního vysílání se liší
Rušivé signály mohou být dokonce i „virtuální“, tedy takové, které v reálném rádiovém spektru ani neexistují. V odborné terminologii se hovoří o intermodulačních produktech, které si každé rádiové zařízení v různé míře vyrábí samo.
Zatímco příjem analogové televize při toleranci horší kvality obrazu může být možný i při značně intenzivním úzkopásmovém rušení v některé části TV kanálu, příjem DVB-T nemusí být v takovém případě možný vůbec. Jsou to obecně málo známé paradoxy rozdílnosti obou televizních standardů.
Naštěstí je v praxi většinově zastoupena právě opačná situace, kdy se u převážné většiny televizních posluchačů příjem televize ve standardu DVB-T projeví markantním zlepšením kvality obrazu.