Zdrojové a kanálové kódování

Zdrojové kódování

Zdrojové kódování zahrnuje kódování obrazu, kódování zvuku, programový multiplex a transportní multiplex. Kódování vychází ze standardu MPEG 2 a je v podstatě stejné pro všechny základní typy šíření digitálního signálu: satelitní DVB-S, kabelové DVB-C a terestriální DVB-T.

Komprese

Kodéry podstatně redukují bitový tok obrazového signálu z hodnoty 270 Mbit/s ve studiu na zhruba 3 Mbit/s. Zvukový signál se redukuje ze studiové hodnoty 3 Mbit na hodnotu řádově 256 kbit/s. Při snižování datové náročnosti se používá bezeztrátová i ztrátová komprese.

Zjednodušeně můžeme říci, že bezeztrátová komprese využívá opakování stejných prvků v kódu, které jsou nahrazovány určitými „symboly“ a jiných principů, přičemž neovlivňuje obsah – obraz a zvuk. Ztrátová pak využívá nedokonalosti lidských smyslů a „vypouští“informaci, kterou není lidské oko nebo ucho zaznamenat.

Programový a transportní multiplex

Programový multiplex zajišťuje časové proložení dílčích složek TV programu (obraz, zvuk, teletext a další data) do výsledného bitového toku daného programu. Transportní multiplex vytváří jediný transportnítok různých televizních i rozhlasových programů a doplňkových dat, který se společně přes distribuční a vysílací síť dopravuje k divákům.

Placené programy

Pokud jsou v multiplexu placené programy, musí se zajistit skremblování signálu a pravidelně zařazovat do výsledného bitového toku zašifrovaný tajný klíč (mění se přibližně každých 10 s) a oprávnění (mění se zhruba každý měsíc jako ochrana proti hackerům) pro oprávněné diváky. Správu placených programů zajišťuje CA (Conditional Access).

Protichybové zabezpečení DVB

Protichybové zabezpečení DVB zahrnuje vnější kodér RS (Reed-Soomon), vnější prokládání (outer interleaving), vnitřní konvoluční kodér a vnitřní prokládání (inner interleaving). RS kodér přidává k transportnímu MPEG 2 (o délce 188 bajtů) 16 ochranných bajtů, které umožňují automaticky opravit v každém paketu až 8 chybných bajtů.

Vnější prokládání přeskupí sousední bajty tak, že z dvanácti za sebou vysílaných bajtů je každý z jiného paketu. Vnější prokládání tak umožňuje korigovat i shluky chyb postihujících až 96 sousedních bajtů. Vnitřní konvoluční kodér používá standardizované kódové poměry 1/2, 2/3, 3/4, 5/6 a 7/8.

Čitatel zlomku udává počet informačních bitů, jmenovatel celkový počet včetně zabezpečovacích bitů. Kódové poměry 1/2 a 2/3 jsou nejrobustnější za cenu nejnižšího užitečného bitového toku. Vnitřní prokládání přeskupuje sousední bity podobně jako vnější prokládání bajty.