Fotoreportáž: Výměna antén na vysílači Hošťálkovice

Na pátek 18. září 2009 naplánovaly České Radiokomunikace výměnu UHF anténního systému (AS) na vysílači Ostrava-Hošťálkovice. My Vás podrobně seznámíme s tím, jak tato akce probíhala, za doprovodu fotografií ilustrujících celý proces demotáže starého AS a montáže nového. Nebude chybět ani pár zajímavostí o použité technice a historii vysílače.

Kapitoly článku
Demontáž původního anténního systému >>
Usazení nového anténního systému >>
Další zajímavé záběry >>

Vysílač ještě z rána kolem 8.hodiny, ospale se rozhlíží do nového dne, přelomového ve své existenci. O tuhle sklolaminátovou korunu dnes přijde! Nosil ji 11 let, předtím její starší, ale vizuálně stejnou předchůdkyni z roku 1979, dalších zhruba 20 let. Dnes se ale jeho koruna po třiceti letech zcela změní. V místě, kde dojde k rozdělení tubusu, jsou už přestřiženy 3 z celkem 4 vedení bleskosvodu, poslední bude přestřižen dnes.

Do bílých anténních jednotek provizorního AS vysílají stanice dříve využívající laminátový tubus. Nad nimi je vidět AS, ze kterého nyní dočasně vysílá MPX1 na K54 s výkonem cca. 15kW. Po skončení rekonstrukce hlavního AS by měly být oba AS demontovány.









Koaxiální kabeláž je už přichystána, opět od firmy Radio Frequency Systems (RFS). Kabely mají průměr jak sevřená pěst dospělého člověka. Jak se dozvídáme ze štítku, buben se smí kutálet jen jedním předepsaným směrem, nesmí se pokládat na bok a nesmí se s ním „bouchat o zem“.







Kamov kolem desáté hodiny teprve vylétl z Vídně, kde byl nucen ve čtvrtek přistát kvůli nepříznivému počasí. Cesta do Hošťálkovic by mu měla trvat asi hodinku a čtvrt. To počasí mohu potvrdit, jelikož u nás na jižní Moravě a také v severním Rakousku ten den soustavně pršelo několik hodin. Na ostravsku sice nepršelo, ale i přesto bylo pole, kde měl Kamov přistávat, blátivé.

Čas do příletu vrtulníku jsme využili k obhlídce nového AS. Ten je zde nachystán už od středy. A tady na nás čekalo jedno z hlavních překvapení dne! Hošťálkovice dostanou rakvičky! Koruna tak zeštíhlí a zhrubne. Předchozí hladký válec měl průměr asi 2 metry, nový segmentový nástavec má čtvercový průřez o straně asi 80cm.

Přechodový dílec mezi základnou a novým AS. Protože byl původní tubus asi 2x širší, je nutno použít tento přechod. Je osazen také vystřeďovací konstrukcí z trubek.







Strany čtverce jsou barevně označeny (zde žlutou a růžovou barvou), aby díly nebyly náhodou na sebe nasazeny stranově špatně. V ocelovém zinkovaném tubusu čtvercového průřezu jsou v jednom rohu navařeny příčky a tvoří tak žebřík. Světlost průřezu však bude opravdu jen pro štíhlejší techniky Čra.



Nový tlumič kmitů přijde jako třešnička na dortu až na samý závěr. Je vybaven dvojicí pozičních světel. Ta jsou osazena kruhovou řadou vysoce svítivých LED diod. Každé světlo blikne 21-krát za minutu a v blikání se střídají. Mezi nimi je (zde otevřený) poklop pro průlez ven. Vyvolení se tak v budoucnu budou moci podívat Pánu Bohu do oken z extrémní výšky.



Jak je vidět, laminátové rakvičky jsou po stranách poctivě zatmeleny, aby do nich nezatékalo. Jen na spodní straně jsou nechány nezatmelené škvíry pro odtok zkondenzované vody. Jednoduše podle starého anténářskoho hesla „Nejlepší těsnění je odtoková díra zespodu“.

Na tuto konstrukci bude osazen vyšší díl a sklouzne tak přesně na střed, aby byl v ose s tímto dílem.Tyto trubky jsou vzápětí po osazení každého kusu demontovány, aby byl volný průlez skrz, kvuli montáži dalšího dílu.





Slyšíme hluk, a už je to tady! Oblétává vysílač dokola, jakoby si prohlížel svou další oběť, kterou doslova připraví o věnec.







Je 11.20 a na pole vedle betónové věže RR spojů, přes cestu od hlavního vysílače, dosedá téměř na minutu přesně dle předpokládaného času letu z Vídně do Ostravy, tato "balšaja mašina zdělána v Rossiji 1992 g." = velká mašina vyrobená v Rusku roku 1992.





Hlína z pole a větvičky létají vzduchem, sem tam proletí něco kolem hlavy nebo do očí. Tento efekt zažijeme za den ještě několikrát.

Po přihlížení z dálky a nenápadném obcházení páskou vymezené oblasti, se gestikulací ptáme švýcarské posádky, jestli je možné udělat fotky zblízka. Obsluha kyne a my se přes palety, položené na rozbahněné pole, vydáváme k tomuto zázraku. Zas tak velký není, ve vzduchu se zdá větší. Objemem trupu taková delší dodávka, celkovou délkou možná menší autobus. Létající. Čím je však výrobce Kamov originální, oproti všem jiným vrtulníkům na světě, je koncepce dvou protisměrných souosých rotorů. Díky tomu u něho nevzniká protisměrné otáčení a nepotřebuje tedy ocasní rotor. Má tak vyjímečné manévrovací schopnosti a perfektní stabilitu.

Na vrcholu starého tubusu už vyčkávají montéři, až budou moct začít jeho postupnou destrukci.



A je to tady, Kamov vzlétl k první části svého dnešního programu! Vysílač se začíná měnit. Tlumič kmitů je pryč a snáší se k zemi. Kdyby teď začlo pršet (i když nemá z čeho, počasí je výborné), tak do vysílače naprší.















Původní hypotéza, že tubus, složený také z několika dílců, rozšroubují nebo přeřežou spojovací šrouby, padla. Vzali to drastickým způsobem, velkým rozbrušovacím kotoučem řežou přímo stěny ze sklolaminátu. Je vidět jak se vytváří dokola mezera a také bílý obláček odlétávajícího materiálu. Nechávají jen část stěny, aby tubus nespadl, a zbytek dořezávají až je vrtulník opět na místě a horní díl pevně přichcen k nosnému lanu.













Poslední bleskosvodné vedení padlo a horní část AS odlétá k své nové ekologicky zlikvidované budoucnosti.









Vrtulník opět sedá a čeká až montéři odstraní spoje mezi spodním dílem laminátu a kovovým nosným zakončením stožáru. Dále už nebude co snášet, na tento kovový spoj přijde našroubovat popisovaný přechodový dílec pro nový AS.









Je hotovo a Kamov snáší třetí, tj. poslední díl starého AS. Vysílač je teď zcela bez své špičky a vypadá, jako by někdo na něco zapoměl: dostavět ho.




Kapitoly článku
Demontáž původního anténního systému >>
Usazení nového anténního systému >>
Další zajímavé záběry >>