Dálkový příjem DVB-T v praxi

S nástupem DVB-T se do naší republiky opět vrátil fenomén dálkového příjmu televizního vysílání. Vzhledem k tomu, že tento druh televizního signálu je šířen jen několika málo vysílači s poměrně malým výkonem, je snahou mnohých potencionálních diváků přijímat tento signál i na velmi velké vzdálenosti.

Dřív, než se budu zabývat konkrétními metodami a možnostmi dálkového příjmu, vydal jsem se cestou několika vlastních pokusů o dálkový příjem. V sobotu 14.7.2007 jsem se vydal na nejvyšší vrchol Moravy – Praděd. Mým předpokladem bylo zachycení DVB-T většiny vysílačů na našem území. Výsledky měření se sice odchylovaly od původních předpokladů, ovšem i tak jsem byl velmi mile překvapen reálným dosahem tohoto druhu vysílání.

Krátce po poledni jsme dosáhli paty věže na vrcholu Pradědu. První pokus o příjmem DVB-T jsem směřoval na vysílač v Ostravě. Jedná se o nejbližší vysílač, tak jsem chtěl mít jistotu, že alespoň něco zachytím. Příjem se zdařil bez problémů, a všechny programy MPXu „A“ fungovaly naprosto perfektně. Parametry přijímaného signálu je možné vidět na obr.1



Obr. 1 - Parametry signálu zachyceného z Ostravy

Úroveň signálu 67dBuV je velmi slušná. Vezmeme-li v úvahu výkon vysílače 10kW ERP a vzdálenost obou míst cca 80km, pak by teoretická úroveň měla být přibližně 57dBuV + zisk přijímací antény (10dB). Úroveň signálu tak přesně odpovídá matematickému výpočtu. Poněkud malý se může zdát odstup signálu C/N. Ten je ovšem v tomto případě snižován signálem analogového vysílání STV2 z Velké Javoriny na stejném kanále. Pokus o zachycení polského multiplexu na k38 se nezdařil. Prodig 5 nezachytil vůbec žádný náznak digitálního vysílání na tomto kanále. Jako další přišel na řadu MPX „A“ z Brna. Na k40 se podařilo zachytit stabilní signál. Viz. Obr. 2,3,4,5



Obr. 2 - Měření signálu MPX "A" z Brna



Obr. 3 - Zobrazené spektrum signálu při příjmu brněnského vysílače



Obr. 4 - Obraz ČT4 sport z Brna



Obr. 5 - Tentýž signál se zobrazenými údaji o přijímaném signálu

Signál s úrovní 43dBuV je možné opět označit za velmi dobrý. Příjem signálu z vysílače o výkonu 25kW ERP na vzdálenost cca 120km by sice měl odpovídat úrovni taktéž 57dBuV + zisk antény (10dB), ovšem v tomto případě se už nejednalo o tak bezproblémový terén mezi oběma místy. Přidaný útlum na trase tedy představuje cca 24dB.

Pokus o zachycení pražského MPXu „A“ se zdařil jen částečně. Signál na k25 se podařilo zachytit celkem bez problémů, byl ovšem natolik rušen analogovým vysíláním z vysílače „Jihlava“ na stejném kanále, že nebylo možné signál dekódovat. Na obr. 6 jsou v těsné blízkosti přerušovaných bílých čar jasně vidět nosné frekvence obrazu a zvuku analogového vysílání, které převyšují nad signál DVB-T o cca 15dB. Za těchto okolností je zřejmé, že není možné MPX dekódovat. Úroveň signálu cca 47dBuV je ovšem velmi dobrá. Uvážíme-li, že vzdálenost mezi oběma místy přesahuje 200km, pak je až neuvěřitelná. Teoretická úroveň signálu by v tomto případě byla 50dBuV+10dB. Dodatečný útlum na trase je tak kolem 13dB. K25 je na obr. vymezen dvěma svislými přerušovanými čarami. Vlevo od tohoto kanálu je vidět signál analogového vysílání ČT1 na k24 z vysílače Svitavy – Kamenná horka. Vpravo pak vysílání ČT1 z Cukráku na k26.



Obr. 6 - Vyobrazení spektra při příjmu signálu na k25 z Prahy

Velké naděje jsem vkládal do příjmu MPXu „A“ z Bukové hory, odkud je na k58 vysílán výkonem 100kW ERP. Tento signál se mi ovšem nepodařilo zachytit vůbec, a to ani z ochozu vyhlídky která je ve výšce 73m nad patou věže (1492m + 73m). Obr. 7,8,9 Podrobnějším studiem mapových podkladů jsem zjistil, že anténní systém vysílače na Bukové hoře je ve výšce jen 850m.n.m., což je ve směru na Severní Moravu zastíněno. Proto se příjem tohoto vysílače nezdařil vůbec, stejně jako se nezdařil příjem rakouských MPXů. Ani jejich signál měřící přístroj vůbec nezachytil. Příjem německých MPXů z HB jsem vůbec nezkoušel, protože kanály použité na tomto vysílači jsou spolehlivě rušené analogovými vysílači na našem území.



Obr. 7 - "Lovení" signálů z vyhlídkové terasy na věži



Obr. 8 - Další pokus o ulovení signálu

Expedice za digitálním vysíláním tak vydala celkem zajímavé svědectví o možnostech příjmu tohoto druhu vysílání na území republiky. V současné době by bylo možné tvrdit, že větší vliv na (ne)dostupnost signálu DVB-T má spíš rušení od analogového vysílání, než malý výkon vysílačů. Dochází totiž k situacím, kdy na místě s velmi dobrou pozicí pro dálkový příjem je signál DVB-T rušen vysílačem A-TV, a to ať už lokálním nebo vzdáleným. V takovémto případě je prakticky vyloučené rušení nějakým způsobem odstranit.



Obr. 9 - Vybavení improvizované měřící základny



Obr. 10 - Pokus o příjem ČT1 na k36 z antén umístěných o cca 50 m nad místem, kde jsme stáli

Na vyhlídkové terase jsem dělal pokusy s příjmem A-TV. Naprosto bez problémů se mi podařilo naladit ČT1 z Cukráku na k26. Signál byl ovšem dokonale rušený jiným vysílačem. V praxi by se takový příjem nedal použít. Jen tak ze zajímavosti jsem naladil k36, tedy vysílání ČT1 z Pradědu. Přestože jsem byl jen několik málo desítek metrů pod vysílacími anténami, nebylo možné dosáhnout kvalitního příjmu. Jedná se o jasný důkaz, že v těsné blízkosti vysílače bývá příjem problematický. Dalo by se říct, že pod svícnem je tma. Anténní systém vyzařuje především vodorovně od vysílače, takže přímo pod anténami je signál velmi nekvalitní.



Obr. 11 - Pohled na věž televizního vysílače na Pradědu



Obr. 12 - Cesta domů

V každém případě hodlám pokračovat v mapování dostupnosti signálu DVB-T na území republiky. O výsledcích svého snažení budu čtenáře serveru DigitálníTelevize.cz i nadále informovat. O metodách příjmu DVB-T a jeho problematice zase v příštím díle.