Při řešení příjmu televizního a rozhlasového vysílání se velmi často setkáváme s pojmem: „Příjmové podmínky.“ Především pro laiky a lidi mimo obor může být tento pojem málo srozumitelný. V souvislosti s příjmovými podmínkami se nabízí hned několik dalších otázek. Především, co to jsou příjmové podmínky, a jaké mohou tyto podmínky být? Případně jaký mají vliv na samotný příjem radiového signálu? Právě na tyto otázky a jim podobné bych rád v dnešním díle seriálu odpověděl. >>

Anténní zesilovače, používané při příjmu televizního a rozhlasového vysílání v pásmech VKV, zažívají v poslední době nebývalý rozmach. Příčinou tohoto rozmachu je nejen jejich velmi snadná dostupnost, ale především představa mnohých lidí, že použití anténního zesilovače je jistou zárukou kvalitního televizního signálu. Hned v úvodu je ovšem potřeba říct, že žádný anténní zesilovač není schopen signál vylepšit. Signál na výstupu ze zesilovače je vždy méně kvalitní něž na jeho vstupu. >>

Pro mnohé čtenáře to možná bude velmi překvapující zjištění, ale slovo „anténa“ má velmi obecný a široký význam. V žádném případě není vhodné si pod tímto pojmem představovat nějaký konkrétní výrobek. Z pohledu odborníka je totiž možné za anténu považovat jakýkoliv kus drátu nebo dokonce i špendlík. Tentýž odborník ale může konkrétní výrobek nazývaný „anténa“ označit za kus železa nebo hůlku k hrachu. >>

Z internetových diskusí a z různých dotazů je naprosto zřejmé, že si lidé neuvědomují, jak složitým problémem je realizace bezdrátového přenosu informací. Důkazem neznalosti a nepochopení jsou neustálá očekávání jednoduchých odpovědí a rad. „Jakou anténu si mám koupit na příjem DVB-T?“ „Jaký zesilovač si mám koupit na příjem DVB-T?“ A mnoho podobných dotazů se neustále opakuje. Na jakoukoliv takovouto otázku neexistuje jednoduchá odpověď. >>

Digitalizaci televizní technologie by bylo možné rozdělit do několika etap. Tak, jak postupuje televizní signál směrem k divákovi, bylo by možné určovat jednotlivé etapy. Výroba, záznam, zpracování (režie), distribuce, vysílání, příjem a následné zobrazení. To všechno je možné převést z analogové na digitální technologii. V dnešní době je již většina těchto etap plně digitalizovaná, a jako jedna z posledních se digitalizuje právě vysílání. >>

Dnešní díl seriálu bude věnovaný technologii přenosu pohyblivého televizního obrazu v reálném čase. Především pojem „reálný čas“ je v televizní technice velmi důležitý, a odlišuje technologii televizní od filmové. Televize vychází totiž ze stejného principu jako film. Tím principem je nahrazení plynule pohybujícího se obrazu rychlým sledem nepohyblivých obrázků, a jejich spojení v plynulý pohyb vlivem nedokonalosti lidského zraku. V tomto jsou si obě technologie velmi blízké. >>

Jak jsem slíbil, dnešní díl seriálu bude věnován historii televizního vysílání v bývalém Československu a dnešním Česku. Vývoj vlastního televizního řetězce probíhal v Československu již v období mezi světovými válkami. První funkční zařízení se standardním počtem 625 řádků bylo představeno až v roce 1948. >>

Dnešní díl seriálu se bude věnovat historii televize. Mnohé z Vás možná překvapí, že s televizí není spojováno žádné jméno slavných vynálezců. Edison, Marconi, Popov, Bell a mnozí jiní slavní vynálezci jsou s televizí spojováni většinou jen okrajově. Příčina tohoto stavu pravděpodobně tkví v tom, že vynález televize není vynálezem v pravém slova smyslu. >>