Zapomenuté jubileum

V tichosti a bez jakýchkoli oslav nebo pozornosti odborníků či zájmu veřejnosti, proběhlo v minulých dnech význačné výročí „narozenin“ satelitního příjmu. A přitom právě před pětadvaceti lety, na světové výstavě zábavní elektroniky IFA v Berlíně, bylo poprvé, odborníkům i zájemcům o televizní vysílání, představeno zařízení pro privátní satelitní příjem televize z družice.



Vyplnilo se tak jedno z mnoha proroctví slavného britského autora sci-fi a „vizionáře našeho věku“ sira Arthura C. Clarka, který již v roce 1945, v únorovém čísle časopisu Wireless World, článkem v tomto populárním časopise o radiu, teoreticky popsal a vizionářsky předpověděl možnost vysokofrekvenční komunikace přes geostacionární družice. Přitom význam jeho myšlenky nesnižuje to, že nemohl ani tušit jakým fenoménem a důležitým odvětvím nejen zábavního průmyslu se satelitní televize v blízké budoucnosti stane.



A.C.Clarke

Dalším důležitým milníkem na cestě k uskutečnění myšlenky satelitní komunikace bylo vypuštění legendární americké družice Telstar z floridského mysu Canaveral dne 10. července roku 1962. Pomocí této družice se po několika dnech podařilo uskutečnit první televizní přenos přes Atlantik do Evropy.



Telstar

Trvalo, ale poté ještě řadu let, než v roce 1985 laická veřejnost dostala možnost, pořídit si kompletní zařízení pro soukromý příjem televize ze satelitu systémem DTH (Direct-To-Home), a to nejprve z družice Eutelsat I-F1 (ECS-1) vynesené na orbitální pozici 13o East, v předstihu, dne 16. června 1983. Tento satelit, mimo jiné telekomunikační služby, pokryl (tehdy ještě samozřejmě) analogovým televizním signálem ve dvou beamech území západní a východní Evropy. K dispozici tenkrát nabízel celkem třináct kanálů z dvanácti traspondérů, v přenosovém pásmu 11 GHz , přičemž některé programy byly vysílány střídavě v čase.



Eutelsat I-F1

Jednalo se tehdy o RAI, Euro TV, TV 5, New World Channel, World Net, SkyChannel, legendární Teleclub, Film Net, World Public News, SAT 1, Music Box, 3-SAT a RTL plus. Na dnešní poměry a zvyklosti se může zdát, že se jednalo o malý počet, ale na evropské poměry a zvláště československé, kde bylo možné jako velký pokrok přijímat pouhé 2 (slovy dva) televizní programy, to byl velký počin k rozšíření zábavy, obzorů a vědomostí.

Později v Evropě přibyly další družice Intelsat V A-F11 na 27,5o West a Intelsat V A-F 12 60o Ost s celkem deseti programy a není bez zajímavosti, že již tenkrát některé, především filmové, kanály byly vysílány kryptovaně.



Programy Eutelsat

I když tyto družice vysílaly s poměrně velkými výkony jednotlivých transpondérů, vzhledem k možnostem tehdejší technologie výroby potřebných komponentů, kdy například přijímací jednotky (LNB) dosahovaly šumových čísel od 3,0 do (nejlepší) 2,3 dB, bylo potřeba používat parabolických antén s dnes neuvěřitelně velkými průměry od 4 do minimálně 2 metrů! Z toho ovšem vylývaly také finanční náklady, které bylo nutné na pořízení takových kompletů vydat. Například LNB s šumovým číslem 2,2 dB, bez ozařovače a bez polarizátoru, stál tehdy téměř 1000 DM!




ecs

A stejné, co se nákladů týká, to bylo i s dalšími potřebnými komponenty jako jsou satelitní přijímače, polarizátory, koaxiální kabely, potřebných parametrů, a další věci.

Z úsporných důvodů se změna polarizace signálu řešila ručním pootáčením konvertoru-LNB, pokud byla parabolická anténa v dosahu na balkoně a podobně. Protože v té době ještě neexistovala ani dnešní vymoženost Internet, bylo velmi složité dostat se i jenom k technickým a provozním informacím nebo k informacím o satelitním vysílání či k programové nabídce jednotlivých pořadů.

Počet satelitů i programových kanálů se ale během dalších let rozšiřoval, až dalším významným mezníkem se, o deset let později, stal nástup digitální technologie zpracování a přenosu televizního signálu. Ten přinesl neuvěřitelný a dříve nepředvídatelný rozmach provozních i distribučních možností, s dnešní nabídkou mnohatisícového počtu televizních programů. Tak například, jen jedna z distribučních společností, SES Astra, šíří signál mezi 125 milionů domácností, navíc se stále se zvyšujícím počtem programů v HD rozlišení obrazu. A k tomu dnes postačí parabolická anténa s průměrem již od 35 cm a moderní satelitní přijímač s neustále lepšími technickými i uživatelskými vlastnostmi.

Ilustrace: archiv autora, SES Astra, Wikipedia